Základní principy akademické etiky nepatří k tématům, v nichž by si měla každá vysoká škola nebo její součást vytvářet specifická kritéria a postupy. Mimo jiné i proto, že problémy s jejich dodržováním na jedné instituci silně ohrožují reputaci celého vysokoškolského systému. Je proto žádoucí, aby nejvýznamnější české univerzity sjednotily svá kritéria posuzování plagiátorství a pravidla akademické etiky v návaznosti na mezinárodně obvyklou praxi.
Výstupy projektu za rok 2023
V roce 2023 se do projektu Prevence neetického jednání na akademické půdě a podpora kompetencí v péči o oběti zapojilo 26 univerzit. Společně dospěli k těmto výstupům:
Na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni byla v rámci projektu zpracována zpráva z kvalitativního výzkumu, jehož zkoumanou populací byli institucionální aktéři a aktérky vstupující do problematiky sociálního bezpečí a studenstvo, které má zkušenost s jeho narušením. Výzkum kladl důraz na sexuální a genderově motivované obtěžování.
Byl provedeno celkem 36 polostrukturovaných rozhovorů z 10 veřejných vysokých škol, z toho 10 rozhovorů s institucionálními aktéry a 26 rozhovorů s aktuálními či bývalými studentkami a studenty, kteří mají zkušenost s různými incidenty sociálního nebezpečí, které jim způsobily různou míru a formu újmy.
Cílem doporučení je pomoci vedením vysokých škol a jejich součástí pomoci se v oblasti zorientovat, promyslet jednotlivé aspekty činnosti ombudsosoby a snad si i ujasnit, co od práce ombudsosoby očekávat lze a co nikoliv. Text vychází jednak z obsahové analýzy dostupných dokumentů, webových stránek a jednak z rozhovorů a sběru dat od zapojených vysokých škol.
Publikace se po vymezení pojmu "šikana na pracovišti" zabývá zejména rizikovými faktory pro její vznik a dále jejím řešením. Nástroje prevence i intervence jsou představeny jak na úrovni institucionální, tedy vysokoškolského pracoviště, tak na úrovni individuální, tedy každého zaměstnance. Text tak nabízí komplexní přehled, jak může vysoká škola v této oblasti postupovat.
V rámci projektu vznikla edukační videa se společným názvem „NEMUSÍŠ – MŮŽEŠ!“, která slouží jako edukační materiál v oblasti sociálního bezpečí na univerzitách. Konkrétní situace je vždy znázorněna profesionálními herci a studenty a studentkami Ostravské univerzity a navazuje na ni komentář odborníka z oblasti sociálního bezpečí.
V roce 2023 byl autorským kolektivem zapojených vysokých škol, pod vedením Vysoké školy ekonomické v Praze, připraven Moodle kurz na téma Akademické etiky. Kurz nabízí studentům komplexní přehled o jednotlivých tématech akademické etiky a integrity. Jednotlivé dílčí sekce jsou zaměřené na akademické psaní, sociální bezpečí na vysokých školách a možná porušení akademické etiky a integrity. Důrazem je kladen na aktuální otázky jako je šikana, genderově podmíněné násilí, plagiátorství a contract cheating, umělá inteligence. Každá sekce je doplněna kontrolními otázkami a závěrečným kontrolním testem.
Vysoké školy mají možnost převzít kurz jako celek, či jen jednotlivé sekce, které mohou dle potřeby upravit a zpřístupnit svým studentům ve vlastním online prostředí.
Sekce kurzu:
- Úvod
- Akademické psaní
- Sociální bezpečí na VŠ
- Porušení akademické etiky a integrity
- Kontrolní test
Zájemci o zkušební přístup a podporu s implementací se mohou obrátit na garanta výstupu Jana Macha, VŠE.
V didaktické části projektu se účastníci zaměřili na možnosti vzdělávání v akademické integritě pomocí zážitkových metod – mimo jiné hry Dilemma game vyvinuté Erasmus Universiteit Rotterdam. Na základě pracovních workshopů vznikl překlad hry, českojazyčná verze bude k dispozici partnerským univerzitám.
V roce 2024 by mělo pokračovat proškolování lektorů pro využití metody a vývoj nové řady zaměřené na sociální bezpečí.
Výstupy projektu za rok 2022
V roce 2022 se dvacet šest českých a moravských univerzit spojilo v projektu Sociální bezpečí na českých vysokých školách v kontextu akademické etiky, v rámci kterého dospěli k těmto výstupům:
Prvním projektovým výstupem projektu CRP Sociální bezpečí byl výzkum problematiky sociálního bezpečí na 26 českých vysokých školách a univerzitách. V rámci výstupu provedl tým ze Západočeské univerzity v Plzni výzkum, jehož cílem výzkumu bylo zjistit, zda se problematika sociálního bezpečí na českých vysokých školách a univerzitách objevuje, popř. kde a v jaké formě a jak je propojena s „žitou praxí“.
Výzkumný tým nejprve na příkladu zahraničního diskurzu konceptualizoval pojem sociální bezpečí a následně ověřoval, jaký je obsah pojmu v legislativě a strategických dokumentech 26 zapojených institucí. Tento krok byl proveden obsahovou analýzou téměř 3000 segmentů dat pocházejících ze zmíněných strategických a legislativních dokumentů.
Výsledná analýza obsahu ukázala, že pojem sociální bezpečí je v českém vysokém školství relativně nový a není ve stávající legislativě ani strategiích zatím pevně ukotven ani používán. Některé vysoké školy a univerzity byly na základě analýzy však vyhodnoceny jako pokročilé v nastavení a uplatňovaní procesů, které se zajišťováním sociálního bezpečí souvisí. Jedná se např. o problematiku genderové rovnosti a diverzity, antidiskriminačních opatření, předcházení sexuálnímu násilí apod. Se zástupci těchto institucí byly vedeny strukturované rozhovory, které vyústily ve formulaci doporučení, jimiž je možné sociální bezpečí lépe zajišťovat.
Výsledkem výzkumu je výzkumná zpráva, která obsahuje definici, resp. konceptualizaci sociálního bezpečí, průzkum stavu sociálního (ne)bezpečí na českých vysokých školách a univerzitách a rovněž příklady dobré praxe formulované jako soubor doporučení, které mohou zapojené instituce promítnout do své legislativy či procesů. Autoři studie také vyzývají české vysoké školy a univerzity, aby podporovaly další diskusi o předmětné problematice a otevíraly nová témata, která s ní souvisí.
V rámci tématu vznikly napříč partnerskými školami pracovní skupiny mapující danou problematiku v prostředí českých vysokých škol. Sdílení zkušeností pak probíhalo formou workshopů realizovaných vybranými vysokými školami a prostřednictvím průběžně zveřejňovaných tématicky zaměřených článků.
Tento výstup byl průběžně realizován nejen v rámci pořádaných akcí a článků v časopise Universitas, ale posilování vnímání důležitosti témat spojených s akademickou etikou a sociální bezpečností probíhalo na úrovni jednotlivých partnerských škol formou školení, propagačních a dalších akcí.
Brožura s doporučeními pro veřejné vysoké školy v oblasti sociálního bezpečí navazuje do velké míry na článek zpracovaný autorským týmem Západočeské univerzity. Je však obohacena o poznatky realizačního týmu, které byly získány jak během realizace projektu, tak z předchozích znalostí, ať už z vlastní zkušenosti nebo získané díky sdílení dobré praxe ze zahraničí. Brožura je k dispozici v české a anglické verzi.
Stáhnout plný text brožury Sociální bezpečí na českých vysokých školách v kontextu akademické etiky
Stáhnout plný text brožury Social safety at Czech universities in the context of academic ethics
Výstupy projektu za rok 2021
V roce 2021 se dvacet českých a moravských univerzit spojilo v projektu Posilování akademické integrity studujících vysokých škol se zaměřením na rizika a příležitosti distančních metod vzdělávání a hodnocení, v rámci kterého dospěli k těmto výstupům:
V rámci projektu byly zpracovány tyto dokumenty:
- Analýza předpisů zapojených vysokých škol a jejich součástí ve vztahu k etickým aspektům distančního vzdělávání
- Metodika pro oblast zpracování a ochrany osobních údajů (GDPR) - bude vydána ve formě e-booku
- Desatero distančního vzdělávání a hodnocení z hlediska GDPR
Na základě realizovaných případových studií vznikl soubor praktických doporučení směřujících k podpoře výuky a ověřování výsledků v on-line prostředí a příkladů dobré praxe z českých i zahraničních vysokých škol:
Mezi témata jednotlivých případových studií spadají Možnosti detekce neetického chování, Zkoušení metodou "open book", Komerční proctoringové platformy, Vydávání učebních textů pro distanční výuku (nakladatelství UK) - focus group, Kvalita online výuky v kontextu přípravy studujících na budoucí uplatnění, Akademické svobody a akademická práva, Nároky distanční výuky na technické kompetence vyučujících i studentů.
Doporučení byla vydána formou příručky Jak předcházet psaní prací na zakázku, která je k dispozici v tištěné i elektronické verzi.
V rámci projektu byl vypracován Průvodce legálním využíváním obrázků a jiných netextových zdrojů.
Workshopy a webináře probíhaly v průběhu celého roku 2021. Část jich byla realizována jako interní akce, další jsou veřejně přístupné v seznamu akcí.
V rámci projektu byly realizovány workshopy ve formě webinářů:
- Testování ve vysokoškolské výuce I.
- Testování ve vysokoškolské výuce II.
Konference Hodnocení kvality vysokých škol s podtitulem Dobrodružství evaluace aneb zkoušení na vysokých školách proběhla ve dnech 23. a 24. září 2021. Podrobné informace jsou k dispozici na https://www.hkvs.muni.cz/
Výstupy projektu a témata věnovaná problematice podpory výuky a ověřování výsledků v on-line prostředí a etiky v bezkontaktní výuce jsou průběžně prezentována ve speciální rubrice časopisu Universitas dostupné na https://www.universitas.cz/etika
Výstupy projektu za rok 2020
V roce 2020 se devět českých a moravských univerzit spojilo v projektu Posílení prevence plagiátorství ve studentských pracích, jehož řešitelský tým dospěl k následující sdílené definici plagiátorství, kterou předkládá k diskusi:
Plagiátorství je definováno jako využití (myšlenek, obsahu, nebo struktury) jiného díla bez řádného uvedení odkazu na zdroj k získání určité výhody tam, kde se očekává původní dílo.
Tato definice je zasazena do širšího kontextu v metodických materiálech, které připravil projektový tým ve formě příručky pro akademické pracovníky a příručky pro studenty. Obě příručky vyšly u nakladatelství Karolinum v české a anglické verzi a jsou volně ke stažení.
Celkový přehled výstupů projektu CRP Posílení prevence plagiátorství ve studentských pracích (2020), které shrnují výsledky provedených analýz, naleznete pod textem. Není-li uveden odkaz na plný text výstupu, je výstup primárně určen pro potřeby zapojených vysokých škol.
Centralizovaný rozvojový projekt Posílení prevence plagiátorství ve studentských pracích byl realizován za účasti devíti českých vysokých škol, které dohromady uskutečňují výuku na 76 fakultách. Cílem Analýzy existující praxe a možností rozvoje akademického psaní a akademické integrity v bakalářských studijních programech je shrnout nejdůležitější zjištění z analýzy předpisů těchto institucí a popisuje, jakým způsobem mají řešitelské vysoké školy téma prevence plagiátorství či akademické etiky obecně zachyceno ve své legislativě a strategických dokumentech. Vzhledem ke značné autonomii jednotlivých součástí každé vysoké školy je většina témat zkoumána z pohledu fakulty, úroveň celé instituce je zohledněna, je-li to v daném případě relevantní.
Z provedené analýzy vyplývá, že zúčastněné vysoké školy věnují tématu akademické etiky a prevence plagiátorství dostatečnou pozornost a průběžně promýšlejí a zdokonalují způsoby, jak studenty vést ke správným zásadám akademické práce. Téma prevence je vnímáno jako velmi důležité, ačkoliv ani detekce plagiátů a následná represe není opomíjena, zapojené školy využívají širokou škálu softwarových nástrojů k odhalení plagiátorství a mají přesně stanoveny postupy při zjištění tohoto typu prohřešku. Zároveň je ovšem zřejmé, že problematiku prevence plagiátorství nemá žádná ze zapojených institucí zajištěnu vyčerpávajícím způsobem. Na základě dílčích analýz a srovnáním s ostatními institucemi proto zapojené vysoké školy identifikovaly bílá místa a chybějící dokumenty, které vhodně doplní již existující předpisy, metodiky či manuály.
V rámci CRP Posílení prevence plagiátorství ve studentských pracích byla provedena analýza existující praxe akademického psaní na vysokých školách, které byly do projektu zapojeny. Nad rámec projektu došlo k zapojení JAMU a AMU.
Analýza byla provedena za využití dotazníku s otázkami směřovanými ke zmapování situace na jednotlivých fakultách. Dotazník tvořily převážně uzavřené otázky, k nimž však ve většině případů bylo možné doplnit komentář. Možnost doplnění komentáře však nebyla příliš využita. Otázky v dotazníku zjišťovaly formu předmětu zaměřeného na akademické psaní, ročník, v němž je tento předmět vyučován, a jeho náplň. Dále zjišťoval, jakou formou jsou studenti fakulty seznamováni s náležitostmi akademického psaní, zda je na fakultě zájem o sjednocení kurzu zaměřeného na akademické psaní a nakonec, zda existuje mezi akademickými pracovní poptávka po kurzu rozpoznání plagiátu.
Analýza existující praxe a možností rozvoje akademického psaní a akademické integrity v bakalářských studijních programech shrnuje výsledky provedeného dotazníkového šetření.
Studentské práce tvoří nedílnou součást vysokoškolského studia ve většině studijních programů, jejich vypracováním studenti prokazují řadu obecných i oborově specifických kompetencí, ale i schopnost samostatné odborné práce. Zvyšování počtu studentů, rozvoj informačních a komunikačních technologií a změny studijních strategií studentů přitom přinášejí pro oblast výuky akademických kompetencí stále nové možnosti, ale i výzvy a rizika. Na riziko plagiátorství reagovaly v uplynulých letech české vysoké školy zejména budováním repozitářů, zveřejňováním závěrečných prací a vývojem či nákupem tzv. antiplagiátorských softwarů. I přes toto úsilí však stále existuje řada problémů s originalitou studentských prací, objevují se také nové výzvy, jako je např. psaní prací na zakázku. Cílené a důsledné vyhledávání a následné postihování plagiátorství sice přispívá k upevňování obecného povědomí o problematice akademických podvodů, samo o sobě však není schopno systémově změnit chování studentů a podpořit rozvoj jejich akademické integrity.
Odpovědnost za dodržování etických principů nelze zcela delegovat na jednotlivé studenty, akademické pracovníky nebo základní organizační součásti vysokých škol (typicky katedry a ústavy). Podstatný díl této odpovědnosti musejí nést vysoké školy jakožto samosprávné instituce vytvářející základní rámec a konkrétní mechanismy podpory a vynucování akademické etiky, které by měly být natolik robustní, transparentní a srozumitelné, aby obstály nejen v akademickém prostředí, ale i před širokou veřejností.
Doporučení formulovaná v textu tohoto výstupu jsou určena vysokým školám. Jsou formulována v souladu s aktuálními evropskými i světovými trendy podpory akademické etiky a mají povahu obecných principů uplatnitelných na tuzemských i zahraničních institucích. Navzdory tomu, že základní principy akademické etiky mají v zásadě univerzální platnost, nejvhodnější kroky k jejich naplňování je samozřejmě třeba vždy znovu promýšlet s ohledem na specifické podmínky českého prostředí a jedné každé vysoké školy.
V této příručce se dozvíte: kde vzít vlastní myšlenky, jak správně citovat různé zdroje, co přesně se považuje za plagiátorství, jak se vyhnout různým formám plagiátorství, příklady (ne)slavných plagiátů, o třech O proti plagiátorství , i pár tipů, jak nespadnout do časového presu.
Příručka je dostupná v české a anglické verzi:
Tato příručka poskytuje jasné, ale dostatečně komplexní pokyny pro situace, které mohou nastat v souvislosti s plagiátorstvím v každodenní akademické rutině. Příručka předkládá čtenáři ke zvážení nejen aspekty originality ve studentských pracích a návody k vysvětlení důležitosti odkazování na zdroje a jakým formám plagiátorství by se měli vyvarovat, ale také to, jak plagiátorství rozpoznat a jaké softwarové nástroje lze pro tento účel použít. Příručka dále popisuje uplatňování sankcí za plagiátorství a shrnuje základní antiplagiátorské zásady do několika praktických rad z pohledu učitele.
Příručka je dostupná v české a anglické verzi:
Cílem Zprávy o stavu, možnostech a překážkách indexace a zpřístupnění repozitářů je prezentovat a popsat výsledky výzkumu do kterého byly zapojeny české vysoké školy, které se účastní projektu Prevence plagiátorství ve studentských pracích. Jeho záměrem bylo zmapovat aktuální stav jednotlivých repozitářů vysokoškolských prací, a to z technického, metodického, personálního a finančního hlediska. Zmapovaný aktuální stav pak porovnat s ideálním stavem, který je Zprávou definován pro každé ze zmíněných hledisek a díky tomu nalézt možné vyvstávající problémy, které do budoucna mohou zkomplikovat indexaci a zpřístupnění repozitářů. Druhou částí výzkumu pak bylo prozkoumat jaké jsou možnosti dalšího rozvoje jednotlivých repozitářů zúčastněných vysokých škol a zdali může dojít k přiblížení se avizovanému ideálnímu stavu.
Závěry Zprávy vykazují, že za nejvíce problematické, z hlediska aktuálního stavu repozitářů, je možné považovat personální zajištění. To je zcela zásadní, jelikož se týká většiny zúčastněných institucí a zároveň tento problém může do budoucna negativně ovlivnit i další aspekty, které nebyly shledány problematickými. Zjištění, že z hlediska možného vývoje nevede tato oblast ke zlepšení jen zdůrazňuje naléhavost problému. Častějším problémem mezi zkoumanými subjekty je také neexistence či pouze interní dostupnost metodických materiálů, což může vést k rozdílné kvalitě zpracování vysokoškolských prací v rámci institucionálních repozitářů. Tato skutečnost také ztěžuje orientaci v tom, jaký obsah a jaké formy je do repozitářů ukládán. Naopak při dotazování se na technické aspekty a způsoby financování repozitářů bylo zjištěno, že zkoumané subjekty, až na jisté výjimky, ideálně naplňují požadovaný stav. Pozitivním zjištěním také je, že jednotlivé vysoké školy zapojené do projektu poměrně jednoznačně deklarovaly, že hodlají usilovat o celkové zlepšení aktuálního stavu směrem k větší míře zpřístupnění svých repozitářů a k zavedení nástrojů a procesů umožňujících jejich indexaci.