Pár rad na závěr
Málokdo se hned na začátku rozhodne pro dráhu plagiátora. Jenže pak třeba zjistí, že na svoje téma nestačí. Nebo si chce ušetřit čas a námahu. Nebo ho studium moc nezajímá. Či prostě chce za každou cenu přijít s novou, originální myšlenkou. A vůbec nejčastější důvod je nedostatek času. Datum odevzdání se rychle blíží a tajně si vypůjčit pár odstavců či stran je v tu chvíli nejsnazší cesta, jak z toho ven. Tady je pár tipů, jak se do časové pasti nedostat.
1. Plánujte si svůj čas. A vynásobte dvěma
Tvorba akademického textu chce čas. Hodně času. Nejde totiž jen o psaní, ale i o hledání zdrojů, jejich čtení, výpisky. Málo času před odevzdáním totiž dovede nahlodat i jinak pevnou morálku.
Odhadněte, jak dlouho bude práce trvat. Stanovte si milníky, kdy chcete mít co hotovo. Plán si nastavte volnější, nebudete přece jen psát a pracovat.
Při plánování si řekněte:
- Jak si vedoucí představuje, že bude práce probíhat?
- Vyžaduje konzultace? Jak často? Jak často je budu potřebovat já?
- Co všechno musím nastudovat, než začnu psát? Kde seženu zdroje?
- Musím udělat vlastní výzkum nebo experiment?
- Kolik normostran musím napsat?
- Jak dlouho mi asi bude psaní trvat? (Na začátku studia budete odhadovat od oka, později už budete mít lepší představu.)
- Kdy a jak mám práci odevzdat? Budu tisknout, stačí elektronicky, nebo obojí?
2. Konzultujte
S vedoucím práce nebo školitelem buďte pravidelně v kontaktu. To nemusí znamenat často. Také není nutné se vidět osobně, někomu vyhovuje e-mail, telefonát či Skype. Konzultace by neměla být jen formalita, ale přínos pro obě strany. Nezakrývejte případný pracovní skluz, nepředstírejte, že víte, jak si poradit tam, kde tápete, a ptejte se, když nevíte, kde najít doporučené zdroje. Víc hlav víc ví a školitele nebo konzultanta máte právě proto, aby vám pomohl.
3. Nebojte se přiznat, že něco neumíte
Součástí vašeho kurikula by měla být i výuka akademického psaní. Pokud není nebo jste nedávali pozor, nestyďte se to přiznat a doplňte si, co jste zameškali. Pomohou vám spolužáci, školitelé nebo tato příručka.
4. Čtěte
Zní to otřepaně, ale lepší radu nedostanete. Čtením odborných textů se učíte víc, než si myslíte. Kromě přehledu o tématech, osobnostech i teoriích si nakoukáte akademický text, jeho zákonitosti a strukturu. Své texty pak budete mít čemu přiblížit.
5. Žádná tajemství, řekněte všechno
Myšlenky, které si půjčujete, vždycky označte. I ty vlastní, které vycházejí z vaší předešlé práce. Když si nejste jistí, zda zrovna tohle musíte ozdrojovat, raději to udělejte. Když se vám nechce hledat původní zdroj, zatněte prsty do klávesnice a dejte tomu těch pár (no dobře, někdy i pár desítek) minut navíc, původní zdroj najděte a ocitujte. A pokud vám někdo pomáhal, třeba s korekturou nebo překladem, což není zakázané, napište to tam. V akademickém textu je lepší uvést víc informací než něco skrývat. Čisté svědomí je k nezaplacení.
I ve férově vytvořeném textu nacházejí programy na kontrolu plagiátorství podobnosti. Je to jen strojová pomůcka. Výsledek je nutné posoudit a vyhodnotit. Pouhé procento shody neznamená samo o sobě nic.
6. Pamatujte na tři O proti plagiátorství
Vždycky musíte
- odlišit převzaté myšlenky od vlastních
- odkázat na původní zdroj
- označit původní zdroj tak, aby se dal dohledat
7. Přiznejte chybu, když ji uděláte
Pokud na vás plagiátorství praskne, přiznejte to. Jestli už takový vroubek tutláte, nečekejte, až se na něj přijde, vystupte z řady a řekněte to. Trest vás sice nemine, ale zároveň si otevřete cestu, jak z toho ven. Ulevíte svému svědomí a také budete jedním z těch, kteří se k problémům stavějí čelem.
