12. října 2021
V tomto článku řešíme to, jak číst výsledné procentuální shody závěrečných prací. Bez správné interpretace je to totiž jen číslo a nemusí to být plagiát.
Snad nic nevzbudí u studentů po odevzdání diplomky takovou paniku jako „nestandardní“ výsledek antiplagiátorského softwaru. A když k tomu připočteme ještě jeho nesprávnou interpretaci, je to pomalu na vyhazov ze školy.
Ne, nebojte, nechceme vás strašit procenty, plagiáty ani následky, které si tyto podvody zaslouží. Naopak bychom vás chtěli zbavit infarktových stavů, které může přinést každé procento navíc.
Už jste taky slyšeli názor, že do 5 % to není plagiát?
Na vysokých školách se vžil nesprávný názor, že když výsledná shoda nepřesáhne 5 %, tak to není plagiát a že se to nemusí řešit.
Je to pravda, ale jen napůl.
To číslo totiž ve skutečnosti nic neznamená. Je to jen jakýsi rychlý průlet prací, který říká, že při porovnání se 5 % daného textu shoduje s jinými dostupnými zdroji. Neříká ale vůbec nic o tom, jakým způsobem a v jakém skutečném rozsahu došlo k převzetí textu z uvedených zdrojů.
Přitom pro většinu uživatelů je právě určité procento jasným důkazem, že je vše v pořádku. To ale v pořádku není. Pokud totiž uživatel nezkontroluje protokol z antiplagiátorského systému, nezjistí vůbec nic.
Co když autor opsal sice jen 2 % textu, ale ve skutečnosti se jedná o pasáž, kterou řádně necitoval, nebo původní zdroj úplně zatajil?
Představte si, že někdo převezme cizí výsledky výzkumu a vydává je za vlastní. Je to větší, nebo menší problém v porovnání se studentem, jemuž vyšla shoda 6 %, ale všechny pasáže jsou citovány správně?
Horší je ta první varianta, i když vypadá lépe.
Plagiátem ale nemusí být ani 40% shoda
Ano, ani 40% shoda nemusí být považována automaticky za plagiát. Spíše bychom se měli zaměřit na to, jakým způsobem student pracuje s odbornou literaturou. No, a práce s literaturou je jedním z hodnotících kritérií. Co si budeme namlouvat, přímé citace na polovinu strany nevypadají dobře.
Ani tak se to ale nedá paušalizovat.
Představte si diplomku v oblasti medicíny. Dejme tomu, že budete řešit výměnu kyčelního kloubu.
Je jasné, že velkou část teorie (možná i většinu) musíte převzít z jiných zdrojů. Jednak je anatomie těla velmi dobře popsána a věnuje se jí velká pozornost, ale hlavně by bylo nepřijatelné popisovat dané skutečnosti jinak.
No a pak uděláte několik kazuistik, kde opět větší část práce popíšete podobně jako vaši předchůdci. Použijete stejné odborné fráze a obraty, protože bez nich to nejde. Pokud totiž neřešíte nějakou alternativní léčbu, velmi pravděpodobně se vaše slova, fráze a možná dokonce i věty budou shodovat s jinými autory. Snadno se tak dostanete i na 40% shodu.
Co to říká o vaši práci? Nic. Jde jen o číslo a o shodu, která je ale způsobena logickými příčinami. A ty příčiny jsou akceptovatelné jak ze strany oponentů tak i zkušební komise.
Jak tedy číst výsledky antiplagiátorského softwaru?
Důležité je si uvědomit, že samotné číslo nestačí na to, aby vás někdo obvinil z plagiátorství. Každý výsledek musí být posuzován individuálně člověkem. Ano, člověkem.
Není přípustné, aby padlo závazné stanovisko jen na základě čísla. Vždyť často se za shodnou pasáž zvýrazní i povinné pasáže, které být v práci musí. Máme tím na mysli např. čestné prohlášení a titulní stranu.
Vedoucí práce by svoji povinnost neměl podcenit a měl by si projít protokol o shodě. Shodné, červené, pasáže by pak měl posoudit co do obsahu i do formy citování. Současně by měl nahlédnout i do díla, odkud tyto shodné pasáže pocházejí.
Teprve tehdy může dát své konečné stanovisko a práci (ne)označit jako originální. Rozhodování o originalitě je samozřejmě mnohem jednodušší, pokud student s vedoucím pravidelně konzultoval. Vedoucí tak mohl sledovat vývoj práce a ta tak vznikala téměř pod jeho rukama.
Jak vidíte, žádná věda ani složité čtení to není. Jde však o důležitý úkol, který by vedoucí neměl podcenit. Může totiž všem ušetřit mnoho trápení a starostí.
Přejeme všem úspěšnou obhajobu!
Pavel Semerád, Tomáš Foltýnek, Dita Henek Dlabolová, Veronika Králíková