Citování zdrojů v prezentacích

Akademici využívají prázdniny i k tomu, aby vylepšili své výukové materiály, případně aby vytvořili nové. Při přípravě prezentací si pak velmi často pokládají otázku, jestli - a pokud ano, tak jak - mají citovat převzaté informace z cizích zdrojů?

Je potřeba citovat informace převzaté z jiných zdrojů?

Zde je potřeba rozlišit dva případy:

1. Pokud by byla prezentace určena pouze pro výuku, je to poměrně jednoduché. Autorský zákon (konkrétně jeho § 31) totiž říká, že „do autorského práva nezasahuje ten, kdo (...) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel (...) a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu.“ Stejný paragraf ale dodává, že „vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora (...) a dále název díla a pramen.“
2. O něco přísnější podmínky platí, pokud se rozhodneme dát prezentaci k dispozici studentům. V tom případě už to není jen přímá výuka, ale učební materiál. Vztahují se tak na něj stejná pravidla jako na jakýkoliv jiný dokument. I zde nám zmíněný paragraf autorského zákona umožňuje užít „výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely (...) vědecké či odborné tvorby, [pokud] takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem.“

Při přípravě prezentace tedy platí stejná pravidla jako pro jakoukoliv jinou akademickou práci. Veškeré převzaté myšlenky, obrázky atd. je třeba citovat. Není však potřeba citovat informace, které jsou všeobecně známé, a tedy je není možné přiřadit ke konkrétnímu zdroji.

Jak to ale udělat, aby záplava odkazů nerušila prezentaci?

Prezentace má doplnit výklad učitele a usnadnit studentům pochopení tématu. Příliš mnoho odkazů prezentaci ruší, což pochopení ztěžuje. To je samozřejmě legitimní výhrada. Korektnost odkazování zde stojí proti přehlednosti prezentace. Je tedy potřeba to chytře vyřešit tak, abychom neporušili citační pravidla a přitom zachovali prezentaci přehlednou.

Stoprocentně korektní je uvést odkaz na zdroj ke každému převzatému prvku (typicky obrázku). Pokud máme pocit, že by velkým množstvím odkazů prezentace utrpěla, je možné dát odkaz do zápatí snímku.

Pokud trváme na tom, že nechceme vizuální vjem snímku jakkoliv rušit (tedy ani v zápatí), lze na konec prezentace zařadit snímek, na kterém bude uveden seznam všech obrázků a jejich zdroje. Tento způsob už je ale na hranici korektnosti, možná i za ní.

Nikdy totiž nezabráníme tomu, aby někdo z naší prezentace nevykopíroval snímek, případně nedal fotku z přednášky na sociální sítě (což se třeba na konferencích stává běžně). V takovém případě nemají čtenáři snímku možnost zjistit původní zdroj informací.
 
I proto by měl každý snímek fungovat jako samostatný a korektní celek. Neměl by zkrátka vzniknout dojem, že jsme prezentovali cizí prvky bez řádného odkazu.

Je potřeba explicitní souhlas autora?

Pokud užijeme dílo při vyučování, anebo použijeme výňatky z díla pro účely vědecké či odborné tvorby, nezasahujeme do autorského práva. V těchto případech není nutný souhlas autora. Zákon však říká, že takové užití musí být v souladu s poctivými zvyklostmi. Povídání o tom, co to jsou poctivé zvyklosti, by bylo dlouhé a zájemcům doporučujeme Průvodce legálním využíváním obrázků a jiných netextových zdrojů.

Co když toho přebírám opravdu hodně?

Pokud prezentaci připravujeme podle materiálů z jiné školy a přebíráme toho opravdu hodně, rozhodně už nemůžeme hovořit o výňatcích, které jsou z autorského práva vyjmuty. V tomto případě se tedy bez explicitního souhlasu autora (resp. vlastníka autorských práv) neobejdeme.

A jak si pak poradit s odkazy? Asi by nepůsobilo dobře mít na každém snímku odkazy na stále ten stejný materiál. Toto lze vyřešit samostatným úvodním snímkem, kde jednoznačně přiznáme, že „Struktura a obsah tohoto předmětu/přednášky/prezentace je silně inspirován předmětem XXX na univerzitě YYY“. Vedlejším efektem pak je, že studenti získají odkaz na další studijní materiály, které mohou využít.

Jak pracovat s obrázky „z internetu“?

Pokud se chceme vyhnout problémům, pak je nejlepší využívat v prezentacích pouze své vlastní obrázky, anebo obrázky dostupné pod licencí, která užití díla explicitně umožňuje. Příkladem může být licence Creative Commons. Pokud hledáme obrázky na Googlu, je možné kliknout na Nástroje a Práva k užití a nechat si zobrazit jen takové obrázky, které lze volně použít. I tak je ale potřeba uvést zdroj.

Využití obrázků a různých zdrojů se v prezentaci rozhodně není třeba bát. Vhodně zvolené obrázky mohou prezentaci obohatit a pomoci nám s udržením pozornosti studentů, jen si nezapomínejme poznamenat, kde jsme obrázek našli, a v prezentaci to viditelně a jednoznačně uveďme.

Tomáš Foltýnek, Pavel Semerád, Dita Henek Dlabolová