V minulém článku (Jak najít chyby v citacích…) jsme nakousli nezbytnou vazbu mezi citacemi v textu a seznamem použité literatury. Je to totiž věc, ve které se chybuje. My jsme ale přesvědčeni, že když si přečtete tento článek až do konce, tak se můžete vyhnout hned dvěma zbytečným chybám.
Chyba # 1: Cituji, ale neuvedu zdroj.
Psaní diplomky budete věnovat opravdu hodně času. Aby ale takové dílo mohlo vůbec vzniknout, budete si toho muset o tématu hodně přečíst. Je téměř nemožné, abyste si pamatovali, kde jste co četli. Pokud už ale do práce převezmete i jen část cizího díla, musíte je citovat. To už ale víte.
Ano, v ideálním případě s dostatkem času… Jenomže většina autorů nemá času nazbyt. Poslední týdny se tak stávají spíše sprintem a během něj se postupně začínají kupit chyby (nedokonalosti).
Jednou z nich je právě ta, kdy studenti v textu uvedou citaci, ale zdroj už zapomenou uvést do seznamu použité literatury.
Jak se to může stát? No, celkem jednoduše. Prostě píšou, píšou, citují… a aby neztratili flow, dovolíme si citovat: „Tu citaci uvedu zatím jen tady – do závorky. Hned jak dopíšu tenhle odstavec, tak to doplním do seznamu literatury.“
Vždyť už to takhle udělali 20x, tak proč by tomu mělo být jinak? Jenže, pak je někdo vyruší, oni na to zapomenou, a protože je už v následujících dnech tlačí čas, tak si to už nezkontrolují. Přitom právě taková chyba může zbytečně pokazit dojem z celé práce. Může to dokonce vypadat jako plagiátorství a tady se opravdu dostáváme na tenký led. Ještě, že je ten zdroj uvedený alespoň v závorce.
Možná si teď pokládáte otázku, jestli se takové chybě dá vůbec předejít? Máme pro vás dobrou zprávu - ano, dá. Využívejte pro citování citačního manažera. Díky němu během psaní nemusíte vůbec řešit seznam literatury. Pouze musíte vkládat citace do textu (ve správném tvaru). Na závěr vám pak už jen stačí kliknout na “Vložit seznam literatury” a je to.
Chyba #2: Tak tenhle zdroj by v té diplomce „vypadal“ skvěle
Je pravdou, že citace zvyšují vaši autoritu v očích čtenáře. Oponentům se pak i hůře vyvracejí vaše názory, které opřete o autority v oboru. I proto jste jistě slyšeli na seminářích, že ty vaše použité zdroje musejí být kvalitní. Není divu, že se tomuto tlaku budete snažit přizpůsobit. A tak do seznamu uvedete i loňského nositele Nobelovy ceny, no a pro jistotu tam uvedete i toho letošního. Kdyby se na ně někdo u obhajoby ptal, máte je v diplomce. To přece stačí, nebo ne? No, tak jednoduché to zase není.
Pojďme do té vaší práce jen v rychlosti nahlédnout. Tady ve zdrojích sice máte toho nobelistu, ale kde je od něj v textu nějaká citace? Není tady. Prostě chybí. Pojďme na toho druhého. Zase ERROR. Ani ten tady není.
Tak takhle teda ne!
Uvádět zdroje do seznamu použitých zdrojů jenom proto, aby byl ten seznam delší a překypoval slavnými jmény, je cesta do pekel. Pokud s těmi zdroji totiž ve skutečnosti vůbec nepracujete, hodnotu své práce nezvýšíte. Navíc tím klamete svého čtenáře. No a ten se tak bude oprávněně cítit podveden, protože si myslel, že opravdu stojíte na ramenou obrů.
Buďte tedy ke svým čtenářům upřímní. Je lepší mít kratší seznam se zdroji, které naplno využijete, než uměle nafouknutý seznam s díly, která jsou v něm jen na okrasu.
Měli byste také vědět, že i taková zdánlivá drobnost může vaši obhajobu zbytečně zkomplikovat. Když totiž na tuto chybu narazí oponenti a členové zkušební komise, rádi si ověří, jak pevné jsou vaše základy. Nedávejte jim k tomu záminku.
Že jste to věděli a že to pro vás nebylo dnes nic nového? Tak to jsme opravdu rádi. Už se těšíme, až si tu vaši práci přečteme. ☺
Pavel Semerád, Dita Henek Dlabolová, Tomáš Foltýnek, Veronika Králíková